O školství

17. září 2013 v 22:20
Bydlím na Jižním Městě už dvanáctý rok. Ačkoliv mám trvalé bydliště v Braníku.
Soutěž jsem prošvihla. Chtěla jsem psát o životě našich dětí.
Těžké batohy. Mnoho zbytečných povinností. Mnoho zbytečných informací zpaměti. CHYBÍ DŮLEŽITÉ PŘEDMĚTY. Rétorika - všichni ve třídě se vyjádří k jednomu vybranému tématu, které většinu dětí ve třídě osloví. Prostor musí dostat každý - žádná rychlá změna témat. Protože není proč spěchat. V nižších třídách navrhne téma učitel, děti si vyberou však z několika témat samy. Učit je nesoutěžit, ale spolupracovat, aby ve třídě panovalo tvořivé prostředí a nebylo v ní cítit napětí. Učit je zpívat, dětem je to přirozené. Učit je tančit, dětem je to přirozené. Učit je hrát divadlo, vybrat dětem básničky, které stojí za to naučit se zpaměti, přemýšlet o nich a naučit je, aby je rádi přednášely ostatním; ve třídě, ve škole, na pódiu. Pro třicet dětí by mělo být na výběr např. 5 básní s tím, že každé se naučí jen tu, kterou si samo vybere. Děti nepřetěžovat. Nikam to nevede. Aby si dokázaly něco zapamatovat, nesmí být frustrované.
Učit je mluvit o sobě. Učit je vyprávět; každý má jistě své vlastní téma. Vysvětlit, že by si měly vést deník. Učit je zhodnotit si každý svůj prožitý den a také jej s vděčností umět přijmou takový, jaký byl. Co se mi povedlo a proč? Co se nepovedlo a proč? Každé dítě by si mělo uvědomit, jaké jsou jeho blízké cíle; jaké jsou jeho cíle vzdálenější anebo jeho cíle vzdálené. Čeho by chtěl v životě dosáhnout? Co pro dosažení svých cílů udělá? Dnes, za týden, za měsíc, za rok. Učitel jim musí umět vysvětlit, jak je to pro jejich budoucí život důležité. A jak je důležité udělat vždy všechno proto, abych se cítil dobře. Naučit je pojmenovat, proč se právě teď necítím dobře a současně si pojmenovat, co se musí stát, aby mi znovu bylo dobře. A neváhat to udělat.
Učitel by měl žákům vysvětlit především to, jakým způsobem se mají učit, aby jejich snaha byla korunována úspěchem. Učebnice jsou příliš složité. Mají dlouhá souvětí. Nic neříkající obsah. Slova jsou příliš těžká. Chci-li je naučit fakta, musím použít téměř holé věty. Rozšiřování slovní zásoby nechat na krásné literatuře, nebo z počátku na bájích, bajkách, pohádkách, apod., které jim budu vhodně vybírat a předčítat tak dlouho, až si literaturu oblíbí.
Děti chválit. Být spravedlivý. Nekritizovat. Jen vyslovit naději, že se žák zlepší. Věřit v něj. Nevidět ve svěřených dětech stádo, ale jednotlivce. Povzbuzovat v nich jejich osobnost. Upozorňovat je na jejich jedinečnost. Má-li žák přednosti, popsat je, ne nutně před celou třídou. Vytvářet ve třídě jen pozitivní prostředí. Dítě má právo nevědět. Dítě má právo říci ne nebo nesouhlasím a taky nechci. Učitel musí děti milovat, aby byl velkorysý a uměl odpouštět. Bez lásky je nic nenaučí. Učitel by měl být především člověkem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama