Jen pro silné povahy

19. září 2013 v 22:43
Toto je poměrně zajímavý článek, jeho autor poměrně dobře vidí:

http://www.carovnezrcadlo.cz/jak-pusobi-kletby

Hovoří v něm o kletbách, protože poznal, že je to problém, kterým se může zabývat. Já to také cítím jako problém, zejména s ním přicházejí naši cikánští spoluobčané. To souvisí s jejich poměrně těžším životem.
K tomu uvádím:
Nemůžeme si myslet, že když někomu ublížíme, (nebo se jen cítí ublížen), že nemá své pocity. Má je, protože je máme všichni. A nejen lidé. (O zvířátka mi teď nejde, k tomu se mohu vyjádřit později.)
Tyto pocity jsou vibrací, tedy vlněním energie. Z kvantové fyziky už víme tady v Čechách více než 20 let, jak tyto principy fungují.
Můj pocit se v daném (tím myslím tom samém) okamžiku projeví energeticky, na vzdálenostech nezáleží. To je poznaný zákon kvantové fyziky.
A protože vím, pro koho trpím, vysílám tuto zápornou (negativní) škodlivou energii řízeně a nemusím si toho být vědoma. Na tom vlastně vůbec nezáleží. Jde jen o hloubku prožitku. Jako takový může zasáhnout ubližujícího, ale nemusí, což vysvětlím v závěru tohoto článku.
A jako taková může tato energie jakoby znečistit celý svět, protože existuje. Protože platí zákon o zachování energie, nikdy se už neztratí.
Vyšle-li libovolný člověk na světě odpovídající pocit, (třeba velké viny, nebo velkého hoře, či jiného strádání, může se stát, že obě vibrace(mnou vyslaná a ta jeho) pro svoji podobnost splynou. (Platí zákon přitažlivosti.) Možná i jejich amplituda vzroste (sečte se). Výsledkem nemusí být nutně amplituda dvojnásobná (tím myslím že hořký pocit se najednou ještě zhorší), ale dokonce i desetinásobná, protože si současně přitáhnou v tomto jediném okamžiku další vhodné energie. Tím, co jsem vyslal a vysílám, mohu v tomto jediném okamžiku poškodit i statisíce lidí. A možná zasáhne tato vibrace postupně celou planetu, protože jak bylo řečeno, trvá, neztrácí se. (Někteří hovoří o "vědomí" planety. Jeden z největších fyziků dnešní doby říká, že planeta země vibruje v současné době v pásmu svobody.)
Nezasáhne lidi, kteří již tyto pocity nemají, neznají je. Jsou na zemi lidé, kteří žijí v klidu, zažívají stálou radost, mají trvalé pocity štěstí, nebo dokonce všeobjímající lásky. Takových lidí je však na světě velmi, velmi málo. I když počítat bych je opravdu nechtěla. My ostatní si své pocity musíme stále hlídat. To je to Minaříkovo "umravňování se".
Často si říkáme do třetice všeho dobrého či zlého. A takto nevědomky vyjednáváme s vesmírem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vita Vita | Web | 20. září 2013 v 14:07 | Reagovat

,,Na pochod proti válce mě nedostanete. Až půjdete pochod za mír, přidám se..."
Btw díky na pochvalu, ale tohle nebylo moc povedené dílo. Vlastně ani můj blog. Tenhle je jenom vedlejší, moc tam nechodím, na druhém je denní návštěvnost přes 80 lidí denně, takže mě to tam baví víc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama